Kitsune Yon je vysušená oběť studia na gymplu. V překladu - nemá čas ani na jeden díl Naruta. Natož na napsání něčeho, co by aspoň vzdáleně připomínalo povídku.
Ookami-Kyuu... Té wé téčkuje...

Chci zůstat čistá!

19. listopadu 2009 v 19:11 | Kitsune-yon |  Jednorázovky
Povídka je VYMYŠLENÁ, nehledejte v ní NIC reálného. (Protože by se Vám mohl stát úraz potom, co by jste zjistili pravdu :-D :-D :-D) dělám si samozřejmě legraci

Krátký vzkaz pro živé lidi: Nenazývejte nás, dospívající (publescenty - určitě špatně napsáno), dvanáctkami, třináctkami atd... Myslím, že mohu za všechny napsat, že nám to není příjemné. Protože jsem člověk, který umí vymýšlet hrozby, přidávám = Přestaňte, protože jinak Vás začnu nazývat: osmašedesátkonáctkou, stopětašedesátnáctka, tisíctřistačtyřiašedesátkonáctkou...

Tenkrát byl podzim. Sychravý, studený a vůbec ne milý. Chodila jsem do školy a ze školy a koukala se kolem sebe - na holé, smutně vypadající stromy, na opuštěné, posprejované hřiště. A na lidi, kteří chodili kolem mě a smáli se a divili, proč se mračím.
Opustila jsem myslí tento svět.


Ve škole jen učení a učení a zase, posté a pořád stejně smutně neutěšující, učení. Nebylo s kým a proč přežívat.
Opustila jsem tento svět.

Opustila jsem tento svět - žila neprožité dny a chodila, jak tělo bez duše. Možná jen duše opustila tento svět. - Tak se to mohlo někomu jevit. Ale já jen ve škole a při cestách opouštěla tento svět. Chtěla jsem zůstat čistá a tohle mi pomohlo...

Lidé kolem se začali měnit. Měnit, ale ne vyvíjet. Slýchala jsem: Tamta, tamtem a ona začala kouřit. Onahle, onen, on začali kouřit. Dokud to byli lidé, ke kterým jsem nic necítila, byla jsem klidná. Naivně klidná. Kdo nic netuší, ničeho se nebojí.
Myslí jsem opustila tento svět.

Kamarádka se začala měnit. Ještě jednou, nehledejte v tom nic pravidvého, nebo....!! Byla nevrlá, nekamarádská a měla jiný hlas. Tušila jsem. Jednou přišla do kšoly a byla z ní cítit ona. Návyková, smradlavá cigareta. Chtěla jsem jí z pomoci ven, ale bylo pozdě... Propadla a odešla z tohoto světa..

Ale já chtěla být čistá! Ostatní se hroutili. Hroutili a tvořili si vlastní svět. Svět chmur, zlosti a radosti. Chvilkové radosti, která se záhy promění v něco, co jsme nechtěli. To se stává v životě víckrát - ale někdy taky jenom jednou. Jednou a pořádně. Pořádně přičichnout k tomu, co jsme chtěli zkusit a potom CELÝ JEDINÝ ŽIVOT pykat. A opustit tento svět. Duší, tělo bude trpět v mukách samo bez citů člověka. Čistého člověka.

A pak se to jednoho dne stalo. Bylo po dešti, byly mokré silnice a cesty a já šla te školy.
Nevím, co se stalo, ale výsledek byl hrozný.

Vznášela jsem se. Měla jsem křídla, krásný hlas a nekonečný život. Vznášela jsem se v nebesích, nacházela to, po čem jsem toužila a nikde jsem neviděla nic, co by mi vadilo. Najednou jsem ale křídla ztratila, žuchla na tvrdou zem.. A probudila se..
Čichla jsem si. Přestala být čistá.
Marihuana.

Toužila jsem znovu dostat křídla. Rodiče se rozvedli a já nebyla ani na jedné straně. Nakonec mě do péče dostal táta. Nestaral se o mě. Chtěla bych říci: Ach jo, a usnout na sto let. Ale to nejde. Život je cesta, která nemá odbočky ani místo k zastavení.
Opustit tento svět?

Mnohokrát jsem je měla. Křídla, která pro mě byly vším... Ale byla jsem silná, chtěla jsem vrátit se na tento svět,
řekla jsem DOST a začala se probouzet!

Bylo to těžké. Bez křídel, které by mě přenesly. Přes překážky, kterou jsem si sama způsobila...

Ale dokázala jsem to. Byla jsem špinavá. Špinavá, a to celých pět let života. Pět let, zkažených a nevyužitých. Ne takových, jaké bych ráda. Ale byla to zkušenost. A to se počítá. A byla to SÍLA. Teď už to vím. Byla síla, že jsem já našla sílu. Svojí, jedinečnou Sílu vstát. každá ji máme, jen JI najít. Je to rovnováha, to dnes již vím. Nikdy jsem neříkala, že jsem to udělala ÚPLNĚ ŠPATNĚ. Protože to byla zkušenost a také jsem díky tomu našla to, co jsem nevěděla, že mám. Rovnováhu.

Po takovém čase, můžu zase říci, napsat a křičet do světa větu, která mě naplňuje. A být šťastná. Šťastná, čistá. A věřte, že Vám křídla narostou také.



Jsem čistá....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frýda Frýda | Web | 20. listopadu 2009 v 19:59 | Reagovat

Úžasný... ten "úvod" psaný kurzívou - u toho jsem se nasmála:o)

2 Ookami-Kyuu Ookami-Kyuu | E-mail | Web | 21. listopadu 2009 v 18:12 | Reagovat

Souhlasím s Frýdou :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama