Kitsune Yon je vysušená oběť studia na gymplu. V překladu - nemá čas ani na jeden díl Naruta. Natož na napsání něčeho, co by aspoň vzdáleně připomínalo povídku.
Ookami-Kyuu... Té wé téčkuje...

Světlo v temnotě - Část III. - Vzpomínka

2. září 2009 v 18:38 | Ookami-Kyuu |  Světlo v temnotě
Orochimaru se smál nad tou "krásnou" spouští. Hlavně, že mě své nové techniky. Kvůli tomu zabíjel - kvůli tomu byl schopen všeho. A vedle něj byl Kabuto - jeho poskok.
Aiko zaslechla svištění nějakého meče. Svrhla Itachiho na stranu.
Místo toho, aby zranili jeho, nechala se zranit sama.
Kapky krve dopadly na studenou zem.

Ležela ve "svém" pokoji. Prostěradlo pod ní, i její obvazy byly celé od krve. Cítila hroznou bolest, přesto se však zeptala:
"Konan?"
Odpověděla si sama.
Ne… To není Konan.
"Nemusela ses zranit sama" řekl známý hlas
Jsi cennější. Chtěla říct. Umíš toho mnohem víc, než já. Kdybychom ztratili tebe, nemohli bychom dál pokračovat v boji. Za to já bych vám moc nepomohla - když jsem se zranila, mohli jste klidně dál pokračovat v boji. A navíc…
Radši rychle zahnala další myšlenky.
Mlčela.
I tak jsem pořád jen zátěží. Umím jen pár ninjutsu. Možná bych měla…
Nepozorovaně šáhla po kunaii, který ležel vedle na nějakém stolku.
"Nedělej to."
Někdo jí pevně chytil ruku.
"Nedělej to."

Chytala se za hlavu a křičela.
"Co se děje?!"
"Ko-Konan?"
Hlava jí hrozně rozbolela. Na chvíli vůbec nevěděla, co vůbec dělá. Co se to děje?
Spustila ruce dolů, a padla na postel.
"Vzpomínka" řekla jen.
"Ty si vážně nic nepamatuješ?"
"Ne… vůbec nic. Snad jen své jméno - já… jsem Aiko."
Už zase. Vždy, když si na něco vzpomenu, tak mě příšerně rozbolí hlava. Ten pocit… jakoby se mi měla rozskočit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yvaine Yvaine | E-mail | 28. listopadu 2010 v 13:01 | Reagovat

Tahle kapitola je moc krátká, jinak je ok :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama